• Stav k 31.12.2020
  • Počet FVE v ČR: 41 634 FVE
  • Celkový výkon: 2 226,8 MWp
  • Výroba elektřiny: 2270 GWh
  • Podíl OZE: 22,0 %

24.6.2020, 10:00

Miloš Doležal vlastní hotel Racek v Úštěku. Při jeho provozu využívá také solární energii, kterou vyrábějí solární panelypřímo na střeše budovy. Nedaleko svého hotelu má pak také menší fotovoltaický park, do kterého zve rád školy na exkurzi. Jako bývalý učitel je rád za možnost představit školákům zkušenosti z provozu obnovitelného zdroje energie.

Čistá energie pana Doležala vždy fascinovala. Přišlo mu úžasné získávat energii z obnovitelných zdrojů a nic přitom neznečišťovat. Když stát vytvořil před více než deseti lety pobídku, aby lidé investovali do fotovoltaických elektráren, neváhal ani vteřinu. Přestože nikdo nevěděl, jak systém bude fungovat, on šel do značného rizika a velmi se zadlužil. V letech 2005-2007, kdy probíhaly 2 roky přípravy, měl 2 zaměstnání a pracoval denně 16 hodin. Rozpadlo se mu manželství. Žil na dluh s nejasným koncem. Se vším ale byl  smířený, protože v tom viděl smysl.

Ze začátku vše vypadalo dobře. Brzy mu ale stát začal házet klacky pod nohy. Solární daň mu během prvních tří let provozu vzala 26 % z původně garantovaných příjmů. Navíc mu, ani dalším podnikatelům nikdo nikdy nevysvětlil, kde se srážka více než čtvrtiny ze zákonem garantované výkupní ceny vzala. 

Pan Doležal v té době velmi znejistěl a i banka měla vážné pochybnosti, jestli vše zvládne splácet. Jak říká: „Dluhů neubývalo, bezesných nocí přibývalo.“ Po krušných třech letech místo slibovaného konce solární daně přišlo její prodloužení ve výši 10 %. To už ale vzal jako přijatelnou součást svého podnikání.

Kromě státu na solární podnikatele ovšem začala útočit i média. Najednou z něho byl „solární baron“. Dnes se té nálepce už směje, ale v té době to nebylo nic příjemného. Jako baron se vzhledem k mnohamilionovým doposud nesplaceným úvěrům rozhodně necítí. Jak ovšem říká, snaží se chovat jako baron s dobrým srdcem a tedy podporovat dobré věci. Rozjíždí neúnavně další a další byznysy a charitativní projekty. Zaměstnává velké množství lidí ve svém regionu. „Co vydělám, to investuji a vracím do společnosti,“ říká.

Pan Doležal dnes kromě solární elektrárny vlastní také hotel Racek a jeho dvě podnikání hoteliéra a provozovatele solární elektrárny jsou spojené nádoby. Formálně dvě nezávislé firmy, ale v případě problémů jednoho nebo druhého provozu si musí vzájemně vypomoci. Fotovoltaika je zatížena patnáctiletým úvěrem a když po splátce zbydou volné prostředky, všechny je investuje do hotelu.

„Jsem úplně normální člověk, který fandí zelené energii a když stát potřeboval pomoci a nastavil podmínky, využil jsem jeho nabídku. Najednou ale stát začal měnit vše, na čem jsme se dohodli a začal mi pod nohy házet ne klacky, ale celé klády. A k tomu jsem byl vláčen médii a lidé se na mě dívali jako na nějakého tuneláře. Proč já bych měl pykat za to, že stát ty podmínky nastavil špatně? Tomu opravdu nerozumím,“ zakončuje Doležal.

Celý rozhovor naleznete na tomto odkazu